Objevili jsme "turistický" i ten pravý pramen řeky Cidliny. Jako zprvu malý potůček míří z Košova dolů do kraje, aby jako větší regulovaný potok protekla Jičínem a posléze pokračovala úrodným krajem krkonošského podhůří až k svému cíli, kdy se u Libice nad Cidlinou vlévá do Labe.
Byly doby, kdy se u nás každoročně v předjaří při tání sněhu její koryto vylilo a zaplavilo okolní louky. To bylo slávy, když voda zmrzla a vytvořila na lukách obří kluziště, na kterém jsme jako malí kluci bruslili jak o závod. Mnohdy na tenkém ledě, který se občas pod námi probořil a o vykoupání nebyla nouze. A co ryb pod ledem jsme pozorovali. Krásné zážitky prožitého dětství…
Nyní je řeka zregulovaná a spoutána ve svém korytě, záplavy jsou vzácností. Dnes i v předjaří má své kouzlo, kdy je příroda ze zimního spánku ještě neprobraná, zem je promáčená a celá příroda je oděna do hnědé barvy, barvy země a ornice. Při svých toulkách jsem zachytil pár okamžiků z této předjarní nádhery.