Mám rád podzim a podzimy, jaký je dnes. Sluncem ozářená obloha, sice ranní křís na oknech aut, to se zvládne…Modrá obloha a zase samé čáry od letadel, jsem lovec, ale to už tady bylo, dnes jsem nad mým domem „ulovil“ A380, největší letadlo světa, letělo, jak jinak, do Dubaje…
Úžasný den, kéž by to vydrželo déle, ale to asi ne… Pamatuji říjny, kdy již mrzlo jak o závod.
Proč ten blábol píšu? Protože jsem konečně dodělal poslední přípravy na tu odpornou zimu a hlavně uložil ty mé „klučíky“, tedy kaktusy. Oni by snad kvetli stále, ale musí se jejich vegetace utnout, vysadit z hrnků, očistit kořeny a zabalit do novin a uložit do suchého sklepa odpočívat. A pak zase zjara pokvetou jak o život jako letos a vloni...
Nemám rád zimu, i když pro fotografa je to nádherné období… Netěším se na tuny napadaného sněhu, kdy člověk nemůže vyjet z garáže, aniž by se podřel s vyhrnováním.
Snad mně v nastávající zimě napadne něco pozitivnějšího, těším se na to.
Úžasný den, kéž by to vydrželo déle, ale to asi ne… Pamatuji říjny, kdy již mrzlo jak o závod.
Proč ten blábol píšu? Protože jsem konečně dodělal poslední přípravy na tu odpornou zimu a hlavně uložil ty mé „klučíky“, tedy kaktusy. Oni by snad kvetli stále, ale musí se jejich vegetace utnout, vysadit z hrnků, očistit kořeny a zabalit do novin a uložit do suchého sklepa odpočívat. A pak zase zjara pokvetou jak o život jako letos a vloni…
Nemám rád zimu, i když pro fotografa je to nádherné období… Netěším se na tuny napadaného sněhu, kdy člověk nemůže vyjet z garáže, aniž by se podřel s vyhrnováním.
Snad mně v nastávající zimě napadne něco pozitivnějšího, těším se na to…
2024 ©