Mám zase nějakou krizi, k té předvánoční se přidává celková, nemám náladu, nic mně nebaví, otevřu noviny, projdu je a pak jdou do sběru, už ani ten net mě nepřitahuje, prostě krize jako nikdy. A ještě k tomu jsem líný jako prase, doktoři mně nařídili denně chodit hodinu, ale byl jsem vlastně jenom dvakrát, celý týden jsem zalezlý doma jako jezevec a válím se u televize a ta mě také nebaví, čím více programů člověk má, tím hůře a pak z toho válení mě bolí celý člověk, ale ven z lenosti nevylezu…
Co to je za období? Vlastně asi za to mohou zase ty prokleté vánoce, jak jsem psal, ignoruji je a to tak, že totálně, dárky nekupuji, nemám prachy, nemocenská nechodí, už ani na to pivko nemám, tak co s tím? Kamarád Jenda by řekl „kurva drát, otočíme to“ a já říkám „kurva se neříká, Jeníku…“ Zase slintám blbosti, ale já už začínám cvokatět, vždyť jsem již osmý měsíc doma, chudáci důchodci, co mají furt doma práce, já si ten důchod neužiju, nedožiju se ho, dnes zemřel prezident, měl to lehké, v noci, bez bolesti, to si přeji. Někdy si přeji, abych se ráno neprobudil a ráno otevřu oči a jsem nasraný, že žiju, je to humus, ale je to tak. Pozitiva střídají negativa, ale těch je poslední dobou více.
Nemám žádnou vůli, plavat jsem byl dvakrát, zas mně propadne plavenka, k ničemu se nedonutím. V garáži a v dílně mám binec, stále si říkám, že je dost času na ten úklid a tak vše hrnu před sebou, co se to ze mě stalo? Potřeboval bych jít do práce nebo dostat na prdel, jak by řekl nebožtík můj otec.
S tou prací jsem zvědav, zítra se ohlásila ředitelka s mým vedoucím, že přijedou na „soudružskou“ návštěvu ke mně domů, tak uvidím, co z nich vyleze, tuším to, jsem smířen se vším.
Kurva já bych chodil, až bych brečel, ale ne sám, ale se svými kamarády ze skupiny, na dnešek jsem něco plánoval, ale nevyšlo to. Ta minulá neděle u pramene Cidliny neměla chybu a já lenoch už zase týden doma hniju a pak mně napadají chmurné myšlenky, snad to bude příště lepší… Omlouvám se všem, kteří ten blábol čtou…