Přátelé, nemám rád neděle... Krize nedělního odpoledne, to je situace, která mě pronásleduje celý život. O co jde? To je to odporné napětí, které visí ve vzduchu každou neděli po obědě, včera jsem tu krizi zažil už od rána... Tuto krizi zažívám již od školních let, kdy jsem jako student poděbradské hnojárny musel jezdit vlakem na internát. Tehdy ta krize vlastně vznikla, po nedělním obědě již nic jiného nezbývalo, než se připravovat na cestu tramvají a posléze vlakem z nádraží Těšnov (dnes již není). Prostě nedělní odpoledne na hovno... No a dnes to cítím stále, je to ve vzduchu, to napětí, ticho (když ho neruší nějaký debil se sekačkou). Je klid, už aby bylo pondělí... Díky mé walkingové skupině nejlepších lidí na světě již tu krizi nemívám, tedy když jdeme na pochod, to je správný adrenalin, bohužel dnes díky mé nemoci ho poslední dobou nezažívám. Chtěl jsem toho asi napsat více, ale došly síly, snad jindy, hlavně, že je již pondělí...
2024 ©