Kaktus úderník, tak musím nazývat tohoto neúnavného klučíka... Je již polovina září a on se ještě nezastavil. Ráno po otevření pařníčku jsem byl zase mile překvapen, v noci zase vykvetl,tentokrát do obrovitých rozměrů...
Když jsem o něm tak přemýšlel, kde se v něm za to krátké léto vzala ta energie, letos měl již 13 květů a to žije z kelímku o rozmětech cca x.y... Je pravda, že klučíky zalévám, ale dnes bych je již měl brzdit, nezalévat a připravovat na transport do zimního stanoviště a to tak, že do sklepa pod regál a do přepravky, aby odpočívali... Je to prostě můj borec, jsem na něj hrdý a budu se o něj starat, dokud to bude moci, stejně je ta příroda mocná čarodějka... a my lidé býváme občas tak hnusní..., ale to je na další článek...