Třetí adventní neděli jsme si s kamarádem vyjeli na osmikilometrový walking kolem pramene řeky Cidliny. Člověk by neřekl, kolik máme kolem sebe všude krásy ještě neprobádaných lokalit, tedy alespoň pro mě. A na adventní neděli v polovině prosince se vybarvilo nevídané počasí, čistá modrá obloha, slunce v plné kráse a teplota vysoce nad nulou. Tak místo do bazénupodle mého původního plánu, ven a do terénu, hole do auta a posléze do rukou a už se jelo. U trati v malé osadě Kyje jsme nechali stát vůz a vyrazili do mírného kopce po značené pěšině. Cesta byla místy mokrá, ve stinných partiích lesa leželo trochu zmrzlého sněhu, prostě pochod, který neměl chybu. Ta vůně lesa a čistého vzduchu, pořezaného dřeva, za svitu slunce na úplně čisté obloze, kterou občas křižovalo zase to nějaké letadlo zanechávajíc za sebou bílou stopu. Furt ta letadla pozoruji, to je nemoc...
A pak jsme k němu došli, tedy k prameni Cidliny, normálně by ho nikdo snad nenašel, ze stráně mezi stromy vytékal pouze malý čůrek vody, to studánky bývají větší. Potůček vytéká do pěkného lesního jezírka, snad jen podle něho a příslušných turistických tabulí člověk zjistí, že zde pramení naše řeka Cidlina. A jezírko pokryté již slabým ledem v záři paprsků slunce mezi korunami smrků, mělo pohádkovou atmosféru...
Dovolím si citovat, nebo-li použít pár vět uveřejněných na webu o té naší řece, jen tak z vlastivědných důvodů. Řeka Cidlina si od pramene si udržuje jižní až jihovýchodní směr, pod Chlumcem nad Cidlinou se otáčí k západu. Teče nejprve Turnovskou pahorkatinou, poté vtéká do Východočeské tabule, kde protéká Cidlinskou a Chlumeckou tabulí a ústí v Nymburské kotlině.Řeka je zmiňována v Kosmově kronice. Jméno je pravděpodobně odvozeno z indoevropských kořenů skeid-/koid s významem čistý/cedit. Základem je přídavné jméno cedlý, čirý, čistý“ s příponou –ina, řeka s čistou, průzračnou vodou.
Proudí mírně zvlněnou krajinou a obtéká náhorní plošinu, na níž se rozkládá Jičín s městskou památkovou rezervací a renesančním zámkem barokně upraveným. Dále protéká Novým Bydžovem a Chlumcem nad Cidlinou s cennou ukázkou barokní architektury, zámkem Karlova Koruna. Na dolním toku napájí Žehuňský rybník, na kterém se nachází ptačí rezervace. U Libice nad Cidlinou, kdysi sídla mocného rodu Slavníkovců, které dnes připomínají odkryté základy budov, ústí Cidlina do Labe.
Na toku řeky se nachází řada náhonů a kanálů. Kanál Mlýnská Cidlina I. vede od Smidar k Novému Bydžovu. Pod Chlumcem nad Cidlinou v Lučicích odbočuje Mlýnská Cidlina II., která se vrací do Cidliny u Žiželic. V 15. století byl jako součást rozsáhlé rybniční soustavy vybudován Lánský kanál. Později nazvaný Sánský, který odbočuje z Cidliny u Dobšic a teče do řeky Mrliny. Kdysi tento kanál napájel největší rybník celé soustavy Blato. Z dalších větších přítoků přijímá Cidlina zleva Javorku a Bystřici. (konec citace)...
Potom cesta pokračovala ven na louku, kde bylo již navátého sněhu více až do obce Košov, kde jsme skončili v přítulné a velmi navštěvované hospůdce s vyhlášenou kuchyní. Jednou jsme tam byli na zvěřinových hodech, sprostě jsme se přežrali výborně připraveným kancem. Prostě pohodička… Cesta zpět nám utekla rychleji, neboť se šlo spíše více s kopce. Byli jsme nadšeni z tak nádherně prožité neděle a o to více nám závěrečné pivko v cíli chutnalo…