Přátelé, překonal jsem sám sebe a po dlouhé absenci jsem podnikl svůj druhý pochod (z deseti v letošním roce) s naší skvělou nordic walkingovou skupinou v sestavě patnácti skvělých lidí. Trasa naprosto známá, několikráte prošlápnutá z Ploužnice přes Klepandu do Bradlecké Llhoty a Želenice. Změna spočívala tentokráte v tom, že jsme s námahou vyšplhali na zříceninu hradu Bradlec. Normálně, když je v létě les zelený, není z dálky ani z blízka vidět, že se na kopci nějaké zbytky hradu nacházejí. ale jelikož jsme šli předposlední den měsíce března, situace byla jiná a my, tedy hlavně já jsem byl unešen z toho, co jsme cestou spatřili. Na kopci zvaném Bradlec, který patří kromě Kumburku k dominantám Českého ráje jsme díky ještě holým stromům spatřili zříceninu hradu... Impozantní záležitost. Já i se svou "dušností" díky walkingovým holím jsem se vyškrábal až na samý vrchol kopce a do útrob bývalého hradu. Zachovalého tam již moc není, ale stejně jsme obdivovali, jak to v třináctém století mohli postavit, z těch čedičových kamenů atd... 
Mám o zážitek víc, kopec Bradlec je dominanta a nikdy jsem si dosud nepomyslel, že ho "pokořím". Jedině díky svojí walkingové bandě skvělých lidí... A já s pár zbylých walkerů jsem šel až do Jičína a těch šestnáct kilometrů stálo za to.
2024 ©