Venuše, ikona na obloze

Letos jsem toho zatím moc nenapsal, tak nějak cítím, že není tak nějak skoro o čem. Občas pročítám blogy obyčejných lidí na webových serverech a mnohdy žasnu a jakých "kravinách" tito pisálci píšou, asi tomu moc nerozumím a články o politice mě nezajímají už vůbec. Asi mě příroda moc chápavostí neobdařila...

     Ale to jsem na úvod trochu ujel. Od konce léta se chystám napsat krátkou epizodu, kterou jsem prožíval celé noci, když bylo ještě teplo a zcela jasno. Můj "azilový" pracovní a spací pokojík zároveň v patře je orientovaný na východ. Jelikož jsem často vzhůru, tak pozoruji z postele oblohu plnou úžasných hvězd a "Tonda", tedy měsíc mně svítí přímo do postele. Když je úplněk, tak nespím, asi to na mě nějak působí. A nejvíc ze všeho mě fascinuje jedna ohromná hvězda svítící ze všech. Planeta Venuše neboli "Jitřenka" mně každou noc k ránu magicky ozařuje můj pokoj. Začne zářit mezi miliony hvězd vždy k ránu kolem čtvrté hodiny ranní na severovýchodě. Jak čas běží, tak se pomalu přesouvá kolem mého okna k jihu a když po šesté hodině ostatní hvězdy po ranním rozbřesku pohasnou, ona , Jitřenka září do úplného rozednění a končí daleko na jihu. Úžasná podívaná každou noc. Vždy se na ni těším, nemusím se dívat na hodinky, pluje oblohou každou noc dle přesného řádu.

Něco o ní, převzato z Wikipedie: 

Venus, počeštěné jméno Venuše, znamená původně půvab, krásu, vděk a vnady. Planeta se objevuje na obloze večer po západu Slunce a pak i ráno před jeho východem. Tento jev má za následek, že mnohé národy mají pro Venuši dvě pojmenování a to v závislosti na době, kdy byla planeta pozorována. Staří Řekové nazývali Venuši Hesperos večer anebo ráno Fósforos. V češtině se vyskytuje podobné dvojité pojmenování – Večernice anebo Jitřenka. Jméno Venus se původně používalo pro staroitalskou bohyni jara a probouzející se přírodu a až později bylo dáno i bohyni krásy. Někdy ve 3. století př. n. l. po první punské válce došlo u Římanů ke ztotožnění římské bohyně s řeckou bohyní lásky Afroditou.

Venuše je nejjasnějším objektem na noční obloze po Měsíci. Pohybuje se vždy uvnitř zemské dráhy, což má za následek, že se nemůže na obloze od Slunce vzdálit dále než 47°. Jasnost planety se na noční obloze pohybuje mezi -3,1 magnitudy do -4,4 magnitudy. Nejjasnější je Venuše na noční obloze v době, kdy je osvětlených 25 % jejího kotouče, k čemuž zpravidla dochází 37 dní před dolní konjunkcí na večerní obloze a 37 dní po ní na ranní obloze. Je až 15krát jasnější než nejjasnější hvězda noční oblohy Sirius. Od Slunce se nejvíc vychýlí přibližně 70 dní před a po dolní konjunkcí, v této době je v poloviční fázi. V těchto dvou intervalech je Venuše viditelná i za plného denního světla, pokud pozorovatel přesně ví, kam se má podívat. Jako všechny planety i Venuše se na svojí dráze při pozorování ze Země zdánlivě zastaví a pak postupuje po obloze opačně. Perioda opačného pohybu je 20 dní před a po dolní konjunkci. Občas se stává, že Venuše během svého pohybu přechází vzhledem k pozorovateli na zemském povrchu přes sluneční disk.

                                                                                         cs.wikipedia.org/wiki/Venuše_(planeta) 

      A večer kráčeje za soumraku z našeho místního hostince jsem ji spatřil na západě, přesně podle harmonogramu. Udělal jsem pár amatérských fotek nevalné kvality digitálním automatem, jsou ale autentické i když nekvalitní...